Muzeum romské kultury převezme druhý Památník romského holocaustu.

Dne 4. 12. 2017 došlo k podepsání smlouvy mezi Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského a Úřadem pro zastupováním státu ve věcech majetkových o převodu majetku státu – areálu Památník Hodonín u Kunštátu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

ÚZSVM má nemovitý a movitý majetek následně předat Muzeu romské kultury v Brně. Vlastní převzetí areálu Hodonín se dle smlouvy ze dne 4.12.2017 uskuteční v pondělí 11. 12. 2017.  Zápis do katastru nemovitostí byl proveden dne 6.12.2017.

V roce 2016 se podařilo dokončit  stavební práce v areálu Památníku a v roce 2017  dlouhodobé odborné činnosti týkající se vybudování expozice pro veřejnost a upravit areál tak, aby návštěvník poznal vzhled původního sběrného tábora pro romské vězně z let 1942-1943. Grafická úprava expozice byla k 30. 11. 2017 ukončena ve spolupráci s architektem Jaroslavem Obstem a budoucímu správci areálu budou předána tisková data s texty a grafickým řešením expozice ve všech třech objektech v areálu Památníku Hodonín (včetně fotografií).

Dosavadní vykonané práce zachycuje dokumentární film Vznik areálu a expozice Památníku Hodonín u Kunštátu, který byl vytvořen jako součást expozice Památníku. Tento film je k dispozici všem zájemcům, kteří chtějí poznat sedmiletou činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze  (viz: https://www.youtube.com/watch?v=1BTCAK8By_w).

Vláda České republiky byla každoročně informována o průběhu výstavby Památníku v Hodoníně u Kunštátu. Této tematice se také věnovala ministrem jmenovaná Komise pro přípravu Památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu, která byla složená ze zástupců obcí, příslušných ministerstev, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, odborníků, zástupce Muzea romské kultury a romské veřejnosti. 

Kontakt: PhDr. Markéta Pánková, ředitelka NPMK
pankova@npmk.cz
www.npmk.cz

 

Podrobně:

Když bylo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) pověřeno  vybudováním Památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu, jeho tým se zaměřil  na prezentaci romského holocaustu v českém (resp. československém) a evropském historickém kontextu  v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 2. března 2011 č. 158 o změně usnesení vlády ze dne 4. května 2009 č. 589 k úpravě pietních míst v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Tento nelehký úkol pedagogické muzeum přijalo a zahájilo spolupráci s předními historiky z České republiky a zahraničí.

Již v roce 2012 došlo k náročné rekonstrukci původního dřevěného baráku vězňů, jenž byl napaden dřevokaznými houbami. Tento jediný barák vězňů, který byl do dnešní doby zachován, byl následně po rekonstrukci vybaven replikami dobových pryčen a dalšími předměty, aby budoucí návštěvníci pochopili těžké podmínky, za jakých zde vězni žili. V následujícím roce – v roce 2013 - proběhla studentská soutěž o ideový návrh dostavby Památníku Hodonín u Kunštátu, do které se přihlásilo cca 90 studentů architektury. Odborná nezávislá komise vybrala vítězný projekt studenta Richarda Pozdníčka (ČVUT Praha) z celkem třiceti doručených soutěžních studentských návrhů. Od roku 2012 rovněž kontinuálně probíhal základní výzkum v českých a moravských archivech, při němž byla objevena dosud neznámá část historie hodonínského tábora, která byla zapracována do schváleného libreta stálé expozice umístěné ve třech budovách, a to v nově vybudovaném Infocentru, baráku vězňů a baráku dozorců. V následujících letech probíhaly v areálu budoucího Památníku Hodonín rozsáhlé stavební úpravy (celkem bylo realizováno sedm investičních záměrů). Stavební práce byly ukončeny dne 30. 6. 2016. Dne 19. 7. 2016 proběhla kolaudace dostavěných objektů nově vybudovaného Infocentra a rekonstruovaného původního baráku dozorců. Následně započala realizace stálé expozice na dané téma- romský holocaust. Tomu nutně předcházela spolupráce na scénáři nejlepších odborníků České republiky.

Do roku 2016 bylo profinancováno 85 669,083 tis. Kč, z toho bylo použita částka 20 000 tis. Kč. na výkup areálu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Na základě politického rozhodnutí po jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny byla v březnu 2017 zahájena oficiální jednání o převodu státního majetku v souladu s platnými zákony pod správu Ministerstva kultury, a to mezi Úřadem vlády, Ministerstvem kultury, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem financí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doporučení Úřadu vlády vyhovělo a souhlasilo s převodem nemovitého a movitého majetku.

V souvislosti s plánovaným převodem Památníku Hodonín u Kunštátu pod jiný resort, NPMK požadovalo garanci na zajištění dokončování expozice v souladu s platnými zákony, také z toho důvodu došlo k pozastavení prací na expozici v únoru 2017. Až po vyjasnění zodpovědnosti jednotlivých rezortů při naplňování usnesení vlády z roku 2011, se mohly dokončovací práce na  expozici rozběhnout opět na konci měsíce května 2017. Dalším usnesením Vlády České republiky ze dne 18. září 2017 č. 665, které iniciovala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, bylo definitivně rozhodnuto převést Památník Hodonín u Kunštátu z gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do působnosti Ministerstva kultury, které Památník předá do správy Muzea romské kultury. Dle výše uvedeného usnesení vlády České republiky se převod uskuteční prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do 31. 12. 2017, který následně provede převod na Muzeum romské kultury.

Na základě povinností vyplývajících ze zářijového vládního usnesení nemohly být veškeré dodávky související s kompletním dokončením expozice plně realizovány, a to z důvodu pozastavení prací v průběhu projednávání výše uvedeného materiálu, týkajícího se převodu majetku. Jedná se zejména o dodržování povinných lhůt a ustanovení stanovených zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a ověřením možností potencionálních dodavatelů.

Podařilo se dokončit nejvýznamnější dlouhodobé odborné práce týkající se vybudování expozice pro veřejnost a upravit areál tak, aby návštěvník poznal vzhled původního sběrného tábora pro romské vězně z let 1942-1943. Grafická úprava expozice byla k 30. 11. 2017 ukončena ve spolupráci s architektem Jaroslavem Obstem a budoucímu správci areálu budou předána tisková data s texty a grafickým řešením expozice ve všech třech objektech v areálu Památníku Hodonín (včetně fotografií).

Dosavadní vykonané práce zachycuje dokumentární film Vznik areálu a expozice Památníku Hodonín u Kunštátu, který byl vytvořen jako součást expozice Památníku. Tento film je k dispozici všem zájemcům, kteří chtějí poznat sedmiletou činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze  (viz: https://www.youtube.com/watch?v=1BTCAK8By_w).

Vláda České republiky byla každoročně informována o průběhu výstavby Památníku v Hodoníně u Kunštátu. Této tematice se také věnovala ministrem jmenovaná Komise pro přípravu Památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu, která byla složená ze zástupců obcí, příslušných ministerstev, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, odborníků, zástupce Muzea romské kultury a romské veřejnosti. 

Na 3. jednání této Komise v březnu 2012 bylo doporučeno rozšířit zaměření Památníku jako připomínky obětí nejen z řad romského obyvatelstva, ale i z dalších skupin obyvatel vyčleněných ze společnosti v dané době. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy fungování svého poradního orgánu (Komise) v roce 2014 ukončil. Členové Komise vesměs přijali nabídnutou účast v Pracovní skupině pro budování Památníku při NPMK.

Na jednání Pracovní skupiny bylo v prosinci 2015 doporučeno budovaný Památník romského holocaustu oficiálně označit jako Památník Hodonín u Kunštátu (toto oficiální označení Památníku vzala vláda na vědomí na svém zasedání dne 24.2.2016). Tím však nebyl v žádném případě potlačen hlavní záměr – historie romského holocaustu, jak je zřejmé z obsahu expozice. Proto se NPMK vymezuje z nařčení, které bylo uveřejněno v novém čísle Romano voďi (17/2017), že nerespektujeme usnesení vlády.

Historická fakta:

V takzvaném cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu protektorátní úřady shromáždily ve dřevěných barácích od srpna 1942 do září 1943 moravské Romy před jejich transportem do Osvětimi. Zařízením prošlo 1395 žen, dětí a mužů, 207 z nich v něm zemřelo. Vězni byli následně transportováni do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Tzv. cikánský tábor byl zrušen. Později tábor krátce sloužil jako lazaret pro rudoarmějce, pro vojsko Rumunska a Německa a poté jako internační středisko pro odsun Němců. V 50. letech zde byl po dva roky tábor nucených prací (1949-1950). Za socialismu na místě vyrostl rekreační areál.

V oblasti přípravy a realizace expozice bylo zapotřebí odborně a konkrétně připravit a fyzicky vybudovat interiérovou a exteriérovou expozici za použití různorodých vyjadřovacích prostředků – od získání a instalace originálů či replik ukázek dobového vybavení prostor přes klasické tištěné informační prostředky, moderní audiovizuální techniku až po informační systém uvnitř i vně areálu.

Vyznění a tím i informační a emocionální hodnota expozice pro návštěvníky závisela nejen na obsahu sdělovaných informací, ale i na způsobu jejich podání, se zřetelem na různorodost cílových skupin návštěvníků a na přirozené členění expozice do jednotlivých, charakterem odlišných částí dle dochované situace (infocentrum – vězeňský barák – barák dozorců, exteriér uvnitř vlastního areálu – exteriér mimo areál).

V případě hodonínské expozice zřetelně vystupuje ještě jeden fenomén. Je jím skutečnost, že na rozdíl od mnoha jiných, často monotématických expozic, je zde přes časově relativně krátké zájmové období mezi lety 1940-1950 nakumulováno velké množství různě dlouhých, charakterem se však výrazně lišících period, které je nutné představit na poměrně malé celkové ploše expozice. Stěžejním obdobím byl tzv. cikánský tábor v letech 1942-1943, který představuje 90% expozice. Další období spíše dokreslují zásadní téma, které bylo nutno prezentovat s odbornou kvalifikací. Tragická historie hodonínského tábora ovšem nezbytně vyžadovala značný historicko-vědní záběr tvůrců expozice, od problematiky související se vznikem tábora (kárný pracovní a sběrný tábor, výstavba protektorátních silnic a dálnic) přes ústřední téma romského holocaustu (tzv. cikánský tábor), vojenskou problematiku spojenou s obdobím před koncem války (výcviková střediska Wehrmachtu) a s osvobozením Československa, zejména jižní Moravy (rumunská armáda, Rudá armáda), tématem odsunu německého obyvatelstva (sběrné středisko pro Němce) až po problematiku persekuce různých skupin obyvatelstva komunistickým režimem po únoru 1948 (tábor nucených prací), a konečně i odlišné období rekreačního využití areálu od padesátých let minulého až do prvního desetiletí 21. století. Vzhledem k didaktické funkci památníku bylo zapotřebí jednotlivé etapy do připravované expozice v dané podobě promítnout na pozadí tragických událostí před druhou světovou válkou, během války a po válce. Avšak stěžejním obdobím zůstal tzv. cikánský tábor v letech 1942-1943, který představuje 90% expozice. Toto období bylo zvýrazněno barevně s velkými zvětšenými obrazy vězňů a jmény zemřelých. Každý zemřelý má symbolicky umístěn kůl v areálu; jednotlivé železné kůly symbolicky uzavírají pietní místi Památníku.

Ve smyslu výše uvedených faktů MŠMT a NPMK chtěly prostřednictvím expozice a vybudovaným areálem ukázat, že zprostředkování velmi různorodých a často zcela nových informací vyžaduje v mnoha případech výzkumnou a současně časově i odborně velmi náročnou přípravu (základní výzkum), má-li budoucí expozice splnit svůj účel daný usnesením vlády České republiky ze dne 2. března 2011 č. 158 o změně usnesení vlády ze dne 4. května 2009 č. 589 k úpravě pietních míst v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, a potvrzený již schváleným libretem památníku (ze dne 28. února 2013).

Současně bylo nutné toto nemalé množství informací nabídnout návštěvníkům na omezené ploše expozice a řešit jejich vystavení sofistikovaným způsobem za použití moderních technických prostředků tak, aby ve spolupůsobení architektonického, výtvarného a grafického řešení zůstala zachována atraktivnost podání, navíc pro různé cílové skupiny, při předpokládané převaze návštěvníků z řad školní a středoškolské mládeže.

Kontakt: PhDr. Markéta Pánková, ředitelka NPMK
pankova@npmk.cz
www.npmk.cz

 

Aktuální forografie areálu:

 

Video dokument:

Kliknutím na obrázek se otevře video dokument v novém okně

 

Kategorie: 
© Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského 2011-2016